Ústav marketingových komunikací

Rozhovor s prof. PhDr. Pavlem Horňákem, interním pedagogem Ústavu marketingových komunikací

Můžete vysvětlit, co na Ústavu marketingových komunikací vyučujete?

Pavel Horňák

Rád, protože to, co na Fakultě multimediálních komunikací učím, učím rád. :) Je to historie, etika a kreativita reklamy. Historii, aby neopakovali chyby z minulosti a inspirovali se legendami reklamy. Etiku, aby reklama nepomáhala jen zadavatelům, agenturám či mediíím, ale nám všem. No a kreativita? Když už musí prodávat, tak ať je to zábavné.

Jak byste popsal studenty marketingu?

V první řadě, bych rád řekl, že jsou to studenti marketingových komunikací. Marketing je výrazně širší pojem a váže se ještě k něčemu jinému. :) No a kdybych si chtěl šplhnout, tak řeknu, že studenti jsou fakt skvělí. Pramení to i z toho, že škola z velkého množství přihlášených vybírá ty nejlepší. Výuka je jednoduše zajímá a spolupracují.

Je něco, co vás na nich dokáže znovu a znovu překvapit?

Vyráží mi dech, když nám po přednáškách tleskají. Je to hrozně milé a člověk se při tom vždycky stydí. Ale říkám jim v žertu a ve shodě s Karlem: “Tleskejte, mám to rád”.

Proč byste doporučil mladým lidem studium marketingových komunikací právě na Fakultě multimediálních komunikací?

Řekl bych jim, že člověk je v životě šťastný, když může v životě dělat to co ho baví a zajímá. No a obory na Fakultě multimediálních komunikací jsou toho příkladem. Jen je třeba mít talent a pracovat na sobě.

Sice jsem založil první vysokou školu reklamy v bývalém Českloslovensku a jsem snad dokonce i první profesor reklamy na tomto území (teď jsem vychválil i sebe :) ), ale na FMK bych se asi nedostal.

Rozhovor s Lucií Mičkovou, studentkou Ústavu marketingových komunikací

Lucko, co sis pomyslela, když jsi poprvé přijela do Zlína?

Hodně lidí mi říkalo, že když poprvé přijížděli do Zlína, byli upřímně zděšeni. Já to ale měla přesně naopak! Nedokážu definovat, čím to bylo. Ale už tehdy při příjezdu jsem měla opravdu zvláštní tušení, že to co dělám, a kam jsem přijela, je správné. A že tady budu šťastná. A jsem ráda, že se ono tušení nepletlo :).

Můžeš přiblížit jak vypadá studium marketingových komunikací?
Na bakalářském stupni je to velká zábava. Samozřejmě se najde několik náročných předmětů, které vyžadují intenzivní přípravu. Ale všechny kurzy jsou něčím zajímavé nebo prakticky použitelné. A samostatnou kapitolou je potom KOMAG. Ten je, dle mého, absolutně nejlepší.

KOMAG?
KOMAG je zkratka pro KOMunikační AGenturu. Je to vlastně takový "inkubátor", ve kterém studenti společnými silami pracují na reálných a velkých akcích – které jedou na ostro! Dává to úžasnou možnost "přičuchnout" k praxi už během studia. Člověk nasbírá množství kontaktů a najde i vlastní sebejistotu.

Co dalšího Ti na FMK imponuje?

Na naší fakultě velice oceňuji  její inspirativnost. Setkání dvou světů, výtvarného/uměleckého a marketingového. Jasně, tohle tření může vyvolávat spousty sporů a vzájemného neporozumění, ale také vytváří nezaměnitelné výsledky a atmosféru. S lidmi z uměleckých oborů jsem se vždy ráda potkávala a věřím, že jsem se od nich i něco přiučila. :)

Kdybys tedy, jako "markeťačka", měla dělat reklamu na Fakultu multimediálních komunikací, co by v ní určitě nesmělo chybět?

Rodinná atmosféra. Musela by z toho prosakovat taková nálada. Přátelství a nadšení lidí z toho, že studují přesně to, co chtějí. A, když už jsem u toho prosakování, tak by asi neměla chybět kapka alkoholu. :)

Máš nějaký zábavný příběh, o kterém jsi schopná prohlásit, že by se určitě nemohl stát nikde jinde než ve Zlíně?
Jen ve Zlíně se může stát, že se v budově Prioru můžete svézt výtahem. A kdyby náhodou někde jinde měli Prior s výtahem, určitě tam nemají paní která vždycky zahouká:  “Pátááá etááááž!“

Co myslíš, na co budeš vzpomínat za deset let, když se řekne FMK UTB?

Bude se mi stýskat. Právě po té rodinné atmosféře. I po tom, že nás někdo poslouchal a určitě jsme nebyli jen anonymní obličeje v davu a šestimístné číslo ve školním počítačovém systému. Vzpomenu si, jak jsem několik let dělala charitativní cenu Salvator, a jak jsem během této práce poznala spoustu skvělých lidí. Budu vzpomínat na to, jak mi škola dala krásná a trvalá přátelství.