Profil fakulty

Fakulta technologická reprezentuje více než čtyřicetiletou tradici vysokého školství ve Zlíně.

Její tradice byla založena již v roce 1960 kdy bylo ve Zlíně zřízeno vysokoškolské pracoviště při n. p. Svit, které spadalo pod záštitu Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Od roku 1963 se stala součástí jedné z nejstarších vysokých škol v Evropě - Vysokého učení technického v Brně. Samotná Fakulta technologická ve Zlíně s nosným studijním oborem Technologie kůže, plastů a pryže byla zřízena k 15. 4. 1969, čímž byl položen základní kámen nové univerzity. Fakultu technologickou, z níž se budoucí univerzita zrodila, však na této cestě čekalo ještě dlouhých 32 let.

Důležitými kroky vedoucími později ke zrodu nové univerzity bylo založení několika institutů z nichž se postupem času vyvinuly fakulty nově vznikající univerzity. Prvním byl Institut managementu a ekonomiky (1992), z něhož vznikla v roce 1995 Fakulta managementu a ekonomiky. Dalším byl Institut reklamní tvorby a marketingových komunikací (1997), jež se stal základem pro budoucí Fakultu multimediálních komunikací, ustanovenou v roce 2002. Z Institutu řízení procesů a aplikované informatiky (2001) byla 1. 1. 2006 zřízena čtvrtá fakulta Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky.

Za dobu své existence vychovala Fakulta technologická stovky odborníků specializovaných na technologii kůže, plastů a pryže. Postupně přibývaly další studijní obory jako ekonomika spotřebního průmyslu, automatizované systémy řízení, materiálové inženýrství, technologie životního prostředí, technologie a management, technologie a ekonomika výroby potravin a pedagogika.

V současnosti poskytuje vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech bakalářských, magisterských a doktorských a má právo provádět habilitace docentů a jmenovací řízení profesorů. Svým dlouholetým působením významně poznamenala rozvoj města a vzdělanosti regionu a pozvedla jej na město univerzitní. Jako součást Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se fakulta významně zapsala do společenského a kulturního života města a stala se tak jeho samozřejmou a neodmyslitelnou součástí.