Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Francie a Česká republika podepsaly 21. října 2026 strategickou dohodu o spolupráci v oblasti umělé inteligence (AI) a digitálních technologií. Dohoda, kterou podepsali francouzská ministerská delegátka pro umělou inteligenci Anne Le Hénanff a český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, má posílit koordinaci obou zemí a podpořit rozvoj konkurenceschopného evropského ekosystému umělé inteligence. Mezi hlavní priority patří rozvoj technologické suverenity Evropy, podpora společných strategických iniciativ a koordinovaný přístup k budování evropské výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci.

Dohoda zároveň vytváří rámec pro dlouhodobou spolupráci, výměnu zkušeností a rozvoj společných projektů v oblasti digitálních technologií. Důležitou součástí je také iniciativa evropských AI gigatováren (AI Gigafactory), jejímž cílem je posílit výpočetní kapacity potřebné pro vývoj a využívání umělé inteligence. Pro akademickou a výzkumnou sféru představuje tento vývoj širší evropský kontext pro rozvoj výzkumu, technologických inovací a mezinárodní spolupráce.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Byla vyhlášena výzva EIT Higher Education Initiative (EIT HEI) pro rok 2026, která podporuje vysoké školy v rozvoji inovačních a podnikatelských kapacit. Zaměřuje se zejména na rozvoj talentů v oblasti STEM, podporu přenosu znalostí a technologií do praxe a posilování spolupráce mezi vysokými školami, podniky a dalšími aktéry inovačního ekosystému. O podporu mohou žádat konsorcia vedená vysokými školami, která splňují podmínky výzvy a propojují partnery z akademické, podnikatelské, výzkumné a veřejné sféry. Na jeden projekt lze získat až 1,25 milionu eur na dobu 18 měsíců, přičemž realizace projektů je plánována od 1. května 2027 do 31. října 2028.

Termín pro podání žádostí je 13. ledna 2027 v 17:00 SEČ. Zájemci naleznou úplné znění výzvy, pokyny pro přípravu a realizaci projektů, povinné šablony i další informace na oficiálních stránkách EIT HEI. Pro žadatele jsou připraveny také online informační semináře zaměřené například na cíle výzvy, nástroj HEInnovate, plánování rozpočtu a přípravu kvalitního projektového návrhu.

Zdroj: EIT Higher Education Initiative

Expertní skupina na podporu žadatelů ve výzvách ERC a Technologické centrum Praha uspořádaly 21. října 2026 webinář určený institucím, během něhož představily plánované změny v systému národní podpory žadatelů o granty Evropské výzkumné rady (ERC). Prof. Zdeněk Strakoš spolu s národními kontakty pro ERC vysvětlili, jak se podpora žadatelů promění od příštího roku a jaké nové možnosti i požadavky přinese.

Co se změní v systému podpory?

Plánované změny se zaměřují na intenzivnější přípravu projektových návrhů a individuálnější podporu uchazečů:

• Informační den jednou za dva roky – jeho konání bude možné i dříve, pokud dojde k podstatným změnám pravidel ERC.
• Nové Reading Days – otevřená setkání zaměřená na společné čtení úspěšného ERC projektu podle vědních domén PE (fyzikální vědy a inženýrství), LS (vědy o živé přírodě) a SSH (společenské a humanitní vědy). Účast nebude podmíněna předchozím zasláním materiálů.
• Náročnější vstupní požadavky na workshopy – vedle abstraktu, životopisu (CV) a TR bude nově nutné předložit také pracovní návrh jádra první části projektového návrhu v rozsahu 2–5 stran.
• Podrobnější práce s projektovým návrhem – během druhého workshopu se bude nově rozebírat celý návrh projektu, včetně části B2.
• Individuální mentoring místo třetího workshopu – účastníci workshopů získají možnost individuálních konzultací s experty, a to ve spolupráci se svými institucemi.

Cílem je přiblížit české výzkumné prostředí evropským standardům. Změny mají posílit kvalitu přípravy žadatelů a nabídnout jim cílenější podporu při tvorbě konkurenceschopných projektových návrhů ERC. Dlouhodobým cílem je přispět k proměně vědeckého prostředí v České republice směrem k evropskému standardu.

Zdroj: Technologické centrum Praha (HorizontEvropa)

Výzkumníci, kteří dnes sahají po generativní umělé inteligenci při psaní textů, analýze dat nebo přípravě grantových žádostí, mají k dispozici novou oporu. Evropská komise v říjnu 2026 vydala revidovanou podobu svých průběžně aktualizovaných pokynů ERA Living Guidelines, které byly představeny na dublinském summitu o AI ve vědě. Dokument, vydaný poprvé v roce 2024 a od té doby několikrát upravený, prošel nejrozsáhlejší proměnou dosavadní historie. Největší novinkou je reakce na rozvoj agentní AI: nástroje, které zvládnou složité úkoly s minimálním zásahem člověka, přinášejí podle Komise zvýšené nároky na lidský dohled, jasné určení odpovědnosti i ověřování spolehlivosti výstupů.

Revize se výrazně dotkla i oblasti, která je pro vědeckou komunitu citlivá, tedy využití AI při recenzním řízení a posuzování žádostí o veřejné peníze na výzkum. Původní formulace byly zpřesněny a doplněny tak, aby odpovídaly otázkám, které si lidé v praxi kladou. Komise přitom zůstává u stručného a prakticky laděného pojetí, jen s přepracovanou strukturou. Základem zůstávají tradiční principy výzkumné integrity, tedy odpovědnost, transparentnost a zodpovědnost, které dokument převádí do konkrétních doporučení pro každodenní práci. Vzniká za účasti členských států i dalších aktérů Evropského výzkumného prostoru a veřejnost může k obsahu dál posílat připomínky prostřednictvím otevřeného zpětnovazebního formuláře.

Evropská rada pro výzkum (ERC) oznámila, že od výzev pro rok 2028 zřídí nový tematický hodnoticí panel Fundamentals of AI (PE12). Umělá inteligence se podle ERC stala významným a rychle rostoucím oborem informatiky a návrhy projektů zaměřené na AI tvoří podstatnou část přihlášek, které dosud posuzuje panel pro informatiku (PE6). Nový panel má zajistit, aby byl rostoucí počet těchto návrhů hodnocen ve vhodném odborném kontextu. Zavedení panelu souvisí s budoucím rámcovým programem EU pro výzkum a inovace.

Panel se bude věnovat základnímu výzkumu zaměřenému na rozvoj základů, metod a teorií umělé inteligence, nikoli jejímu využití v konkrétních oborech; aplikační projekty bude možné podávat do jiných panelů. Do působnosti PE12 budou spadat strojové učení, usuzování, inteligentní a autonomní systémy, počítačové vidění, zpracování přirozeného jazyka, generativní a multimodální AI a jejich matematické a statistické základy.

Zdroj: ERC Press release

Rada pro obecné záležitosti (GAC) přijala návrh Evropské komise uvolnit Maďarsku 4,2 miliardy eur z kohezních fondů a obnovit jeho plný přístup k programům Erasmus+ a Horizont Evropa. Účast Maďarska byla pozastavena v roce 2022. Podmínkou pro návrat do těchto dvou programů bylo splnění přísných kritérií v oblasti právního státu a boje proti korupci. Pokud budou reformy pokračovat, Komise uvolní dalších 10 miliard eur z Nástroje pro oživení a odolnost (NextGenerationEU) a 2,2 miliardy eur spojených s akademickou svobodou.

Zdroj: CZELO

Projekt INSPIRING ERA zveřejnil stručný strategický dokument o zhodnocování znalostí. Zkoumá, jak v Evropě vytvořit lepší podmínky pro přeměnu výsledků výzkumu na praktický ekonomický a společenský přínos.

Dokument vychází ze 24 rozhovorů ve 13 evropských zemích a z dalších podnětů zúčastněných stran. Valorizaci znalostí sleduje na úrovni výzkumníků, institucí, národní i evropské úrovně a také ze strany poptávky.

Mezi hlavní překážky patří omezené dovednosti a nedostatečné pobídky, nerovnoměrná institucionální podpora, roztříštěné financování, nedostatek praktických nástrojů a kapacitní limity.

Dokument zároveň představuje osvědčené přístupy z celé Evropy. Evropské komisi a členským státům doporučuje konkrétní kroky v oblasti výzkumných kariér, financování, regulace a podpůrných struktur.

Zdroj: Strategický dokument k valorizaci znalostí

Evropský účetní dvůr zveřejnil výroční zprávu za rozpočtový rok 2025. Míra chyb v oblasti, do níž patří i Horizont 2020 a Horizont Evropa, činí 2,9 %, a překračuje tak dvouprocentní hranici významnosti.

U výzkumných projektů auditoři zjistili vyčíslitelné chyby ve 28 z 90 kontrolovaných transakcí. Nejčastěji šlo o osobní náklady, například vykazování času, který nebyl na projektu odpracován nebo nebyl dostatečně doložen. Přes zjednodušení zavedená v Horizontu Evropa se dodržování pravidel oproti Horizontu 2020 výrazně nezlepšilo.

Pozornost se věnovala také financování formou lump sum. U tří kontrolovaných projektů Účetní dvůr upozornil na nedostatky při posuzování rozpočtů a na nejasně vymezené výstupy a činnosti, které komplikují ověřování dokončení pracovních balíčků. Doporučuje důslednější kontrolu rozpočtů a jasnější pravidla pro krácení grantů při částečném splnění prací. Kontrolované návrhy přitom pocházely z doby před zavedením některých novějších metodických upřesnění Komise.

Účetní dvůr dále hodnotil kontroly zaměřené na prevenci plagiátorství a dvojího financování. Nástroj SIMBA, který porovnává podobnost projektových návrhů, označil za vhodný, doporučil ale lépe formalizovat navazující postupy.

Zpráva: Výroční zpráva ECA za rok 2025 (PDF)

Síť IGLO zveřejnila zprávu z workshopu o zkušenostech s financováním formou lump sum v kolaborativních projektech. Účastníci oceňují zjednodušené vykazování, otevřené otázky ale zůstávají.

Třetího ročníku online workshopu „IGLO in Action on Lump Sum Funding“ se v květnu 2026 zúčastnilo 67 manažerů a manažerek výzkumu z 23 evropských zemí. Akci uspořádaly KoWi a NORCORE ve spolupráci se sítí IGLO.

Zpráva shrnuje diskuse o dokumentaci a dokládání činností, řízení změn v průběhu projektu, realizaci a monitorování pracovních balíčků, spolupráci s partnery v konsorciu i dopadech na institucionální projektové řízení.

Zjednodušené finanční vykazování je obecně vnímáno jako přínos. Dokumentování pokroku, posuzování dokončení pracovních balíčků a řízení změn však podle účastníků stále vyvolává rozsáhlé debaty. Využívání lump sum se v Evropě postupně rozšiřuje, pro jeho komplexní posouzení bude ale potřeba dalších zkušeností.

Zpráva: IGLO Report on Lump Sum Funding (PDF)

Evropská komise vydala Praktický průvodce pro zhodnocení výsledků multidisciplinárního výzkumu a inovací. Nabízí 10 konkrétních přístupů, jak zvýšit využití a dopad výsledků výzkumu.

Průvodce vznikl v rámci studie o zhodnocování výsledků multidisciplinárního výzkumu a společenských a humanitních věd z programů Horizont 2020 a Horizont Evropa. Je určen výzkumníkům, projektovým týmům, výzkumným organizacím i pracovištím podporujícím přenos výsledků do praxe.

Mezi přístupy patří například technologická řešení zaměřená na potřeby uživatelů, sociální podnikání, digitální komunitní platformy, budování kapacit, tvorba politik nebo využití výsledků v kultuře a veřejné debatě. Dva rozhodovací stromy pomáhají zvolit vhodný postup podle typu výsledku (data, metodika, prototyp) nebo podle plánovaného dopadu a vhodných partnerů.

Ke každému přístupu patří praktické scénáře, příklady projektů a doporučené kroky pro výzkumný tým i instituci. Průvodce se opírá o analýzu 100 projektů, 40 hloubkových rozhovorů a testování se 60 odborníky. Hodí se i při plánování dopadu projektu.

Zdroj: New Practical Guidance Supports the Valorisation of Multidisciplinary Research Results – IP Helpdesk

Dokument: Praktický průvodce (Publications Office EU)

Server Science|Business zveřejnil článek o tom, zda se zjednodušení pravidel v Horizontu Evropa skutečně promítá do nižší administrativní zátěže. Rozhovor poskytla i Lenka Chvojková z Technologického centra Praha.

Článek z 15. září 2026 přináší pohledy univerzit, výzkumných organizací a projektových manažerů. Největší pozornost věnuje osobním nákladům, jejichž výpočet a vykazování zůstávají komplikované. Podle Lenky Chvojkové je problémem nesoulad mezi běžnou praxí institucí (evidence v hodinách, plánování v člověkoměsících) a požadavky programu, které vyžadují přepočty na denní ekvivalenty. Zátěž zvyšují také průběžné změny pravidel, šablon a systémů.

Dalším tématem je lump sum. Přináší jednodušší vykazování, ale vyžaduje podrobnější přípravu rozpočtu a pracovních balíčků. Podle Chvojkové je to účinný nástroj ke snížení administrativy, který je třeba dále zdokonalovat.

Zkušenosti institucí nejsou jednotné. Někteří respondenti zatím žádné výrazné snížení administrativy nepociťují, jiní hodnotí Horizont Evropa jako méně náročný a lépe metodicky podpořený než národní dotační programy. Článek se opírá o analýzu uplatňování pravidel, kterou připravilo TC Praha s evropskou sítí právních a finančních NCP v projektu Horizon Academy.

Zdroj: článek na Science|Business · analýza pravidel HE · interaktivní dashboard

Iniciativa Innovative Advanced Materials (IAM-I) představila strategickou vizi rozvoje pokročilých materiálů do roku 2040. Dokument The Future of Advanced Materials Research and Innovation in Europe vyšel v srpnu. Cílem je překonat roztříštěnost evropského materiálového výzkumu a zrychlit přenos výsledků do praxe.

IAM-I zastupuje průmyslovou stranu společně programovaného evropského partnerství IAM4EU. Ve své vizi označuje za jednu z hlavních příčin pomalého průmyslového využití výsledků materiálového výzkumu dosavadní geografickou i sektorovou fragmentaci.

Dokument proto navrhuje časově rozvržené systémové kroky, které mají tyto brzdicí faktory postupně odstranit. Mají vést k upevnění celoevropského mezioborového ekosystému pro pokročilé materiály.

Hlavním cílem je výrazně zkrátit cestu od výsledků inovativního výzkumu a vývoje k jejich zavedení do průmyslové výroby a služeb.

Zdroj: Vize iniciativy IAM-I pro příští programové období

Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k evropským partnerstvím v příštím programovém období. Své názory můžete uplatnit do 16. října 2026. Dotazník lze rozpracovat, uložit a později dokončit.

Konzultace se týká tématu Single Basic Act for Joint Undertakings and thematic priorities for the European Partnerships portfolio in Horizon Europe 2028–2034. Zaměřuje se tedy na budoucí podobu a tematické priority evropských partnerství v programovém období 2028–2034.

Dotazník je k dispozici na webu Evropské komise a není nutné ho vyplnit najednou. Rozpracovaný dokument lze uložit a opakovaně upravovat.

Informace o obsahu dotazníku najdete v přiloženém souboru, který vám pomůže připravit se předem.

Zdroj: Veřejná konzultace k evropským partnerstvím v FP10
Dotazník: vyplnit na webu EK

Japonsko je od 30. července zemí přidruženou k programu Horizont Evropa. Přidružení se vztahuje na druhý pilíř programu. Otevírá tak nové možnosti spolupráce a přístupu k pokročilým technologiím.

Propojení s japonskou stranou nabízí přístup k pokročilým technologiím a sdílení dobré praxe při tvorbě strategických řešení. Přidružení Japonska se týká druhého pilíře programu Horizont Evropa.

Japonští účastníci mají navíc nadále přístup k dalším částem programu, které jsou otevřeny třetím zemím. Patří sem pilíř Vynikající věda, pilíř Inovativní Evropa a akce Marie Curie-Skłodowska.

Pokud hledáte spolupráci s Japonskem v Horizontu Evropa, najdete informace i kontakty v přiloženém informačním letáku.

Zdroj: Spolupráce s japonskými partnery v programu Horizont Evropa

Evropská komise 9. září 2026 navrhla nový evropský inovační akt. Má usnadnit rozvoj, financování a rozšiřování inovací v Evropě. Spolu s ním představila i návrh týkající se regulačních sandboxů.

Návrh patří mezi klíčové iniciativy Strategie EU pro startupy a scaleupy a Kompasu konkurenceschopnosti pro EU. Reaguje na to, že inovátoři v jednotlivých zemích EU čelí rozdílným pravidlům a často mají problém získat financování. Ekonomický přínos evropských inovací se proto příliš často realizuje jinde ve světě.

Akt se zaměřuje na dva hlavní problémy. Prvním je přístup k financování. Hodnotu duševního vlastnictví startupů a scaleupů je totiž obtížné určit, což ztěžuje získávání investic. Akt proto podpoří vytvoření společného rámce EU pro oceňování duševního vlastnictví, digitálního tržiště propojujícího kupující a prodávající a odborné podpory pro uvádění nápadů na trh. Očekává se úspora administrativních nákladů přibližně 35 milionů eur a každoročně dalších 10,2 miliardy eur financování založeného na duševním vlastnictví.

Druhým problémem jsou veřejné zakázky. Společný postup pro zadávání zakázek v oblasti výzkumu a vývoje zvýší právní jistotu, urychlí příchod nových technologií na trh a usnadní společné zadávání zakázek zadavatelům z různých členských států. Očekává se roční úspora 1 miliardy eur pro veřejné zadavatele a dodatečné roční zisky 25,92 miliardy eur pro podniky.

Souběžně navrhla Komise doporučení Rady o regulačních sandboxech. Ty umožňují podnikům, výzkumným pracovníkům a orgánům po omezenou dobu testovat nové produkty, služby nebo technologie v kontrolovaném prostředí pod dohledem regulátorů. Společný referenční rámec EU má sjednotit roztříštěný přístup v oblastech, které zatím nejsou upraveny právními předpisy EU.

Zdroj: Komise navrhuje nový evropský inovační akt (Zastoupení EK v ČR)

Evropská komise zveřejnila novou verzi finanční příručky pro akce Marie Skłodowska-Curie. Verze 2.0 ze dne 1. září 2026 přináší řadu aktualizací a upřesnění pravidel pro realizaci projektů MSCA.

Mezi hlavní změny patří upřesnění, že zaměstnání ve veřejném sektoru se považuje za rovnocenný přímý smluvní vztah, a to i při jmenování podle veřejného práva. Upřesněny byly také výjimky z pravidla mobility pro osoby s dočasnou ochranou nebo statusem uprchlíka a definice země hlavní činnosti pro účely pravidla mobility.

Prodloužila se maximální délka vyslání v projektech MSCA DN, MSCA PF a MSCA COFUND z jedné třetiny na polovinu doby trvání fellowshipu. V MSCA SE a v mezisektorových vysláních mezi členskými a přidruženými zeměmi se zrušila podmínka alespoň jednoměsíčního předchozího zaměstnání.

Příručka dále doplňuje vysvětlení k iniciativě MSCA Choose Europe for Science 2025 a odkaz na indikativní program auditu (IAP) s podrobnostmi o uchovávání dokumentace. Reaguje také na nové finanční nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Nová pravidla se v zásadě vztahují jen na grantové dohody uzavřené podle verze 1.2 ze dne 1. dubna 2024 nebo 15. září 2025 či podle verze 1.3 a jsou v příručce označena speciálními symboly.

Zdroj: Aktualizace finanční příručky pro akce MSCA
Dokument: Finanční příručka MSCA, verze 2.0 (PDF)