Ateliér Grafický design

Rozhovor s dr ak. soch. Rostislavem Illíkem, vedoucím ateliéru Grafický design

Čeho by měli studenti být schopní, když absolvují ateliér Grafický design?

S nadsázkou se dá říci, že všeho, co se dá považovat za tvorbu v oboru GD. Bakaláři by měli ovládat základy řemesla, příslušný software, kresbu, typografii, a v neposlední řadě umět spolupracovat nejen se studenty ostatních ateliérů (odtud multimediální v názvu FMK), ale také se studenty z marketingových komunikací. Magistři jsou již vedeni  k samostatné tvůrčí tvorbě a to nejen v praxi, ale také i v teorii. Mají rovněž šanci si své studium sami profilovat zvoleným zaměřením.

Jaké mají studenti k dispozici prostory a vybavení?

Vždy, když nás navštíví někdo zvenčí, ať už z ČR, nebo i zahraničí, tak jsme chváleni za velmi dobré zázemí, ať už prostorové, tak technické. To ovšem neznamená, že nemáme rezervy. Například nemáme k dispozici klasické tiskové zařízení a v tomto směru činíme opatření k nápravě. Zařizujeme malou tiskařskou dílnu, inovujeme PC park. V podstatě se dá říci, že jsme a i časem budeme spokojeni, dnešní grafický designér si vystačí i s málem – malý laptop a internetové připojení mu může stačit. Na prostory jsme jeden s nejskromnějších ateliérů na FMK při dost velkém počtu a zájmu studentů.

Je zde nějaký zástupný prvek, který pozorujete v práci mladých grafiků? Nějaký trend nebo téma, které řeší?

Pozorujeme to, že mladí grafici (kde začíná a končí mladí?) to dnes nemají vůbec jednoduché v tom, že grafický design je na první pohled považován za VĚC VEŘEJNOU. V praxi to znamená největší zájem uchazečů na celé FMK (letos 117, vloni 126), ale s tím přichází i to, že tato tvorba je veřejností mnohdy považována za lidovou zábavu (každý, kdo má počítač, to někdy zkusí…). A hledat v této záplavě nové trendy a témata je nesmírně těžké a obtížné. Skoro každý den přichází nové a nové trendy, ale bohužel většinově pouze jenom technického charakteru, nikoliv obsahové, výtvarné či radikálně avantgardní – toho je pomálu. Studenti nabírají vědomosti už naservírované a nenutí je to mnohdy přemýšlet o jejich podstatě. S tím bojujeme – nutíme  je třeba skicovat tužkou, přemýšlet!

Je jasné, že v dnešní době se většina grafických prací připravuje na počítačích, vede nějak Ateliér grafického designu své studenty k použití tradičních technik?

Jak už jsem uvedl v odpovědi na jednu z předchozích otázek, zcela jasně si uvědomujeme  to, že staré klasické tiskové technologie jsou pro dnešní  generaci našich studentů něco jako exotika a láká je si je zkusit a hledat nové výrazové prostředky, experimentovat. Pochopitelně je v tom podporujeme a jdeme tomu naproti. Bonusem je nejenom nefalšovaná ruční práce, ale také vůně tiskařské černě, barev a různých ředidel, které počítač zatím neumí a umět nebude. Pořádáme i workshopy zaměřené na tyto dovednosti (litografie, kaligrafie, sítotisk atd.) a studenti jsou nadšeni.

Proč byste studentům doporučil studium ve Zlíně na úkor podobně zaměřených škol v České republice?

Zatím moc doporučovat nemusím, jak už jsem uvedl, zájemců je dost i přes pokles populačních ročníků. Proč? Myslím si, že nabízíme profilaci studia, která je praxe schopná, většina našich absolventů si najde běžně práci již v průběhu studia a mohou si i vybírat. Reklama je tady už více jak 100 let a zřejmě bude rozhodujícím faktorem v ekonomické bitvě i nadále. My se snažíme hlavně vychovávat grafické designéry, kteří jsou uplatnitelní v tomto oboru. A také těžíme z dobře nastaveného originálního studijního profilu naší fakulty, kde jako jediní v ČR (asi i v Evropě) učíme pod jednou střechou jak výtvarné obory, tak marketing. Podstatou všeho je poté komunikace mezi oběma obory již na půdě školy – v praxi poté zcela běžná a použitelná dovednost zejména v reklamním průmyslu. Nejsme ryze umělecká škola, ale bohatě využíváme umělecké prostředky.

A nakonec jednu informaci: Grafický design není pochopitelně jenom reklamní tvorba, máme naprostou volnost ve volbě profilace studentů v oblasti samotného grafického designu od plakátů, obalů, informačního designu, knižní tvorby, typografie až po experimentální tvorbu.